05.08.2013 · Jaroslav Veverka

Několik poznámek k přípravě budoucích středoškolských učitelů fyziky

Ve Školních vzdělávacích programech, případně v Rámcových vzdělávacích programech pro gymnázia, se můžeme seznámit s průběžným i cílovým zaměřením fyzikálního vzdělávání. Podle něj  by měl žák během studia fyziky získávat odpovídající fyzikální poznatky ve vyučovacích hodinách i při domácím studiu, naučit se uskutečňovat fyzikální pozorování nebo také zpracovat výsledky laboratorní práci. Protože se fyzice učí žáci ve škole, položme si otázku, co by měl učitel fyziky učinit, aby žák nejen znal, uměl, dovedl, ale též prokázal schopnost získaných fyzikálních poznatků v životě využít?

Žák by měl najít motivaci pro získávání fyzikálních poznatků formou teoretického studia, objektivního pozorování, experimentů, měření, včetně jeho zpracování a vyhodnocení. Měl by kriticky přistupovat ke zdrojům fyzikálních informací, ty pak hodnotit z hlediska věrohodnosti. Při doplňování vědomostí by měl použít učebnic i jiných pramenů a dokázat uplatnit matematické a grafické prostředky k vyjádření definic, vztahů mezi fyzikálními veličinami a fyzikálních zákonů.

Žák by měl správně a srozumitelně formulovat získané fyzikální informace ústní i písemnou formou s využitím spisovného českého jazyka. Měl by se také postupně pokusit o hodnocení některých fyzikálních jevů z ekologického hlediska.

Protože se fyzice učí žáci ve škole, můžeme položit otázku, co by měl učitel fyziky učinit, aby žák nejen znal, uměl, dovedl, ale též prokázal schopnost získaných fyzikálních poznatků v životě využít.Učitel by měl přijatelnou formou nabídnout žákům fyzikální učivo s mírou přesnosti odpovídající stupni jejich vzdělávání. Výklad by měl doplnit průkaznými demonstračními experimenty, teoretickou výuku uplatnit při řešení konkrétních fyzikálních úloh, v rámci cvičení promyšleně organizovat teoretickou část i praktická pozorování a měření; probrané učivo by měl žákům utvrzovat soustavným a cílevědomým opakováním.

Učitel by měl stanovit standardy učiva a pak průběžně prověřovat vědomosti, dovednosti a návyky žáků ústní i písemnou formou s odpovídající maximální mírou vypovídací hodnoty. Měl by žákům nabídnout a doporučit účast ve fyzikálních soutěžích (Fyzikální olympiáda, Turnaj mladých fyziků, korespondenční semináře) s odkazem na odpovídající studijní materiály.

Veškerá činnost učitele by měla obsahovat výchovné prvky, lépe, jak někdy slýcháme, učitel by měl především vychovávat a přitom hodně naučit.

Říká se, že učitelem se člověk studiem (přípravou) nestává, učitel se musí již narodit. To by nastal asi velký nedostatek učitelů. Nezbude než připustit, že dobrým učitelem se může stát i ten, kdo se jím sice nenarodí, ale chce se jím stát, svěří se do péče vysokoškolských pedagogů příslušné vysoké školy, která vzdělávání studentů učitelství fyziky má ve svém programu. V našem případě jde o Ústav fyzikální elektroniky Přírodovědecké fakulty MU. Z názvu by se mohlo zdát, že výchova budoucích středoškolských učitelů fyziky je pro Ústav fyzikální elektroniky jen jakousi „vedlejškou“. Není tomu tak; řádnou výuku a vzdělávání budoucích středoškolských učitelů fyziky skutečně v magisterském studiu ústav nabízí. Kromě odborných fyzikálních disciplín, převážně v bakalářském studiu, mají studenti v návazném magisterském studiu celou plejádu povinných i volitelných didaktických, případně didakticko-metodických předmětů, v nichž by měli získat základní i rozšiřující poznatky pro učitelskou profesi. (Nebo snad dokonce poslání?)

V následujícím nastíníme, o které předměty jde.

Didaktika fyziky 1 probírá obecné základy didaktiky se zaměřením na výuku fyziky na střední škole. Měla by být nosnou disciplínou, z níž by čerpaly poznatky i další didaktické předměty. Předmět obsahuje následující tematiku:

Fyzika jako vyučovací předmět; jak fyziku učit v kurzu na ZŠ či nižším stupni víceletého gymnázia, v kurzu středoškolském, zejména gymnaziálním; fyzika a matematika, fyzika a ostatní přírodovědné předměty, fyzika a humanitní předměty.

Učitel fyziky, jeho odborná i pedagogická zdatnost, morální vlastnosti, jeho vztah k předmětu a k žákům; příprava na výuku.

Fyzikální učebnicová literatura, učebnice středoškolské fyziky, sbírky úloh, přehledy učiva fyziky pro střední školy; učebnice fyziky jako žákovská pomůcka; práce s učebnicí, učebnice a zápisy žáků z vyučovacích hodin.

Fyzikální poznatky a jejich předkládání žákům a studentům na různých stupních vzdělávání. 1.–5. ročník ZŠ, 6.–9. ročník ZŠ, gymnázium (čtyřleté i víceleté), odborné školy, vysoké školy.

Fyzikální zákony, jejich poznání, formulace a kvantitativní vyjádření; objev zákonů; vztahy mezi fyzikálními veličinami a „vzorce“; možnosti využití fyzikálních zákonů.

Fyzikální úlohy, jejich význam pro pochopení učiva fyziky; druhy fyzikálních úloh; metody řešení; zařazení ve výuce fyziky; problémové úlohy a jejich význam.

Experiment ve výuce fyziky, význam pokusu; druhy fyzikálních pokusů; příprava pokusu a jeho zařazení do výuky; vybavení fyzikálních sbírek, údržba a doplňování.

Cvičení ve výuce fyziky; teoretické, praktické (frontální, formou fyzikálního praktika); příprava, realizace, vyhodnocení, zápis.

Základní učivo fyziky – standardy; stanovení cílů výuky fyziky; základní učivo – z vyučovací hodiny, z kapitoly v učebnici, z ročníku, na určitém stupni vzdělávání.

Prověřování znalostí, dovedností a návyků žáků, získaných ve výuce fyziky; formy prověřování – ústní, písemné; četnost; problém testového prověřování; vypovídací hodnota výsledků prověrek; klasifikace – průběžná, za dané období.

Fyzika pro zvídavé a zanícené žáky, formy práce s těmito žáky; popularizace fyziky; soutěže – Fyzikální olympiáda, Turnaj mladých fyziků, korespondenční semináře a další; doporučená literatura pro tyto žáky.

Didaktika fyziky 2 a cvičení je volným pokračováním Didaktiky fyziky 1. Nabízí didakticko-metodický výklad jednotlivých kapitol středoškolské fyziky s podrobnějším rozborem vybraných partií. Důraz klade jak na základní, tak na rozšiřující učivo, „povinné“ experimenty a metodiku řešení úloh. Zabývá se variantami hodinových dotací pro jednotlivé oddíly fyziky a konkrétní náplní některých vyučovacích hodin se zařazením experimentů a příkladů. Cílem by mělo být porozumění organizace středoškolského kurzu fyziky včetně vysvětlení didakticko-metodického rozboru jednotlivých kapitol středoškolské fyziky.

Obsahem Didaktického semináře 1 a 2 jsou vystoupení studentů na dané téma středoškolské fyziky simulující vzorové hodiny středoškolské fyziky za přítomnosti asi deseti středoškolských studentů, vedoucího semináře, případně učitele didaktiky. Předvést vzorovou hodinu fyziky (s částečným časovým i obsahovým omezením) je náročný úkol pro zkušeného pedagoga, natož pro studenta učitelství. Student by měl před vystoupením načerpat hodně poznatků, z nichž by vycházela příprava i realizace vyučovací hodiny. Od zařazení učiva do struktury tematického celku, patřičných prvků opakovacích a motivačních, vhodně volených a opakovaně vyzkoušených demonstračních experimentů doplňujících poutavý výklad učiva, až po aplikace v podobě příkladů a závěrečné shrnutí probrané látky a zadání úkolů. Odkud by měl student poznatky čerpat? Nejlépe z didaktických disciplín, které již absolvoval.

Praktikum školních pokusů 1, 2, příp. i 3 je didaktickou disciplínou, která by v přípravě budoucích středoškolských učitelů fyziky měla sehrát stěžejní roli. Experiment, zejména však demonstrační experiment, je nedílnou součástí výuky fyziky. Ač dnes existuje mnoho jiných možností, jak zprostředkovávat fyzikální poznatky, stále beze sporu platí, že poznatky získané vlastním pozorováním jsou těmi nejhlubšími, které může člověk získat. Předmět by měl být dokonalým průvodcem všemi základními („povinnými“) demonstračními experimenty středoškolské výuky fyziky. Každý student by měl mít možnost experiment opakovaně vyzkoušet po předchozím předvedení učitelem, aby i jeho pozdější demonstrace byly bezproblémové. Měl by se seznámit s metodikou demonstrací, zařazením experimentů do výuky, jejich opakováním, zhodnocením, postupem při případné první neúspěšnosti. Použité pomůcky by měly odpovídat těm, které by byly na většině středních škol součástí fyzikálních sbírek. Některé podklady pro činnost v praktiku školních pokusů by měli studenti čerpat z Didaktiky fyziky.

Součástí Fyzikálně pedagogického semináře jsou i náslechy v hodinách fyziky u zkušených učitelů na některých brněnských středních školách. Pro studenty, budoucí učitele fyziky, může být každá taková návštěva poučná, pokud budou předem informování, co hodlá učitel v hodině probírat, jakou zvolí formu výuky, jakými experimenty výklad doplní, jakou představu má o výsledném efektu. Po absolvování náslechu by měl následovat rozbor vyučovací hodiny za přítomnosti učitele a vedoucího semináře, z něhož by vzešlo poučení pro studenty (někdy i pro učitele).

Pedagogická praxe má dlouholetou tradici. Má umožnit studentům, téměř hotovým učitelům, poznat ve školách, ve třídách, ve fyzikálních posluchárnách to pravé, skutečnou školu. Student pozná, na rozdíl od Didaktického semináře, co to je postavit se na celou vyučovací hodinu před celou třídu, a po celou dobu udržet pozornost a kázeň žáků. Podmínkou efektivnosti pedagogické praxe je úzká součinnost praktikanta, učitele střední školy a metodika vysoké školy.

Středoškolský učitel určí tématiku v návaznosti na probírané učivo. Praktikant pečlivě připraví jednotlivé vyučovací hodiny po domluvě s učitelem i metodikem. S oběma konzultuje svou písemnou přípravu. Metodik by měl posoudit přípravu na vyučovací hodinu po stránce obsahové i rozsahové, po stránce experimentální i metodické. Je přítomen výstupu praktikanta společně s učitelem. To by se mělo týkat všech vyučovacích hodin. Po výstupu všichni tři důkladně rozeberou klady i nedostatky výstupu, z čehož vzejde závěr a poučení pro další hodiny. Vyučovací hodině jsou přítomni i kolegové praktikanta.

Užitečným příspěvkem při vzdělávání studentů učitelství fyziky mohou být i další předměty nabízené studentům jako aplikační, zábavné, zážitkové, pokud vedou k jistému pracovnímu úsilí, nejen k zábavě. Kupříkladu Fyzika v aplikacích, Středoškolská fyzika v úlohách, Nástrahy středoškolské fyziky aj.

Pouhý výčet didaktických předmětů studijního programu učitelství fyziky by mohl nezasvěceného vést k závěru, že na jejich časovém zařazení do výuky nezáleží. Ony didaktické disciplíny, alespoň některé, však spolu velmi úzce souvisejí, jsou vzájemně vázané, je tedy jejich koordinace téměř nezbytná. Didaktiku fyziky 1 a 2 a cvičení by měli studenti absolvovat jako první disciplínu. Poznatků by pak měli využít v následném Praktiku školních pokusů 1 a 2. Teprve potom by měly následovat předměty Pedagogický seminář s náslechy a Didaktický seminář 1 a 2 a pedagogická praxe, v nichž by využití poznatků z předchozích disciplín pokračovalo. V takovém případě by se studium didaktických předmětů nevešlo do dvouletého návazného magisterského studia, bylo by nutné část zařadit do předchozího stupně. Pokud by této změně zásadně bránilo dvoustupňové studium učitelství fyziky, stálo by za to zvážit jeho zrušení. Přínos tohoto opatření by velmi pravděpodobně výrazně převýšil ztráty z toho plynoucí.

Zajímavé a jistě i přínosné by bylo vyslechnout názor těch, kteří v posledních letech prošli celým tím procesem náročného pětiletého dvoustupňového učitelského studia fyziky, včetně inovované Státní závěrečné zkoušky z fyziky a hlavně z didaktiky fyziky. Alespoň někteří z nich nevolili tento druh učitelského studia proto, aby po absolvování získali v učitelství zdroj obživy. Rozhodli se, že budou učit fyziku a podílet se na výchově mladých lidí. Mohli se případně stát i úspěšnými odbornými fyziky, přesto volili učitelství, navzdory známému výroku G. B. Shawa „…kdo to umí, ten to dělá, kdo to neumí, ten tomu učí“. Třeba i s vědomím, že výborný odborník nemusí být vždy nejlepším učitelem.








 

Přidejte svůj komentář

Vaše jméno:
Titulek:
 
BBCODES_BOLDBBCODES_ITALICBBCODES_UNDERLINEBBCODES_STRIKETHROUGHBBCODES_SUBSCRIPTBBCODES_SUPERSCRIPTBBCODES_EMAILBBCODES_IMAGEBBCODES_URLBBCODES_LISTBBCODES_ULISTBBCODES_QUOTEBBCODES_CODEBBCODES_CONTENTID
Komentář:

Prosím poskládejte obrázek - ochrana proti spamu