02.10.2011 · Zuzana Hájková

Charles Leadbeater: Jak inovovat vzdělávání v nejchudších zemích?

V přednášce Education innovations in the slums (1) z dubna roku 2010 v Londýně se Charles Leadbeater (mimojiné bývalý poradce premiéra Tonyho Blaira a spoluautor příběhů Bridget Jones) zabývá vzdělávacími systémy v rozvojových zemích, kde studenti kvůli životu ze dne na den postrádají perspektivu i respekt k vzdělanosti. Řešení vidí autor v tzv. strategii „pull“, kdy je výuka koncipována tak, aby studenty zaujala a k vzdělání je přitáhla.

Charles Leadbeater

Charles Leadbeater je anglický spisovatel. Zviditelnil se například jako osobní poradce Tonyho Blaira nebo spoluautor populárních příběhů o Bridget Jonesové. V současné době působí jako nezávislý manažer pro zdokonalování a inovaci strategií. Zaměstnávají jej jak obyčejné firmy, tak vlády států po celém světě. Jeho publikace jsou ceněny zejména pro věcné a kritické otázky, které v nich pokládá. Přispívá také do odborných periodik, např. Financial Times.(2)

Důležité je, umět si klást otázky

V úvodu výkladu Charles Leadbeader volně navazuje na předchozího řečníka programu, Briana Coxe z CERNu, a dostává se tak ke krátké polemice o tom, zda a jak je člověk při jakémkoliv získávání nových informací ovlivněn východisky a předpoklady, se kterými k bádání přistupuje. V takovém případě má podle něj na člověka větší vliv již samotné kladení otázky, než-li zjištěná odpověď. Tento prvek je charakteristický pro celou Leadbeaderovu práci a lze se s ním setkat v jeho teoretických dílech, kde se často uchyluje k otázkám, jejichž primárním účelem není pobízet k hledání odpovědi, ale upozornit na podstatu a opomíjené součásti řešeného problému.(3)

Na úvod věnovaný získávání informací navazuje i první část výkladu, kde se řečník pouští do popisu problémů, které přináší současný systém vzdělávání ve světě. Tato úskalí tradičních postupů jsou demonstrována na extrémních příkladech, mezi než patří školství v rozvojových zemích a chudých částech světa. Leadbeader vypráví o místech, která na svých cestách navštívil a lidech, které tam potkal. Konkrétně mluví například o slumech v Brazílii, Keni nebo Indii. Shodným rysem těchto příběhů je, že jde o nejchudší a nejproblémovější místa na světě, kde všeobecná situace zdaleka netroskotá pouze na školství. Konkrétně se pak jedná zejména o mladé lidi, kterým se kvůli zavedenému nefunkčnímu systému vzdělání nedostalo vůbec nebo jen v mizivé kvalitě.

Vzdělávací strategie „push and pull“

Jádro celé problematiky popisuje Charles Leadbeader jako rozpor dvou strategií, které nazývá „push and pull(4), neboli tlačit a táhnout. Tradiční školství podle něj využívá princip push, kdy jsou na žáky a studenty kladeny nároky v podobě školní docházky, testů, domácích úkolů a tak dále. Je potom v zájmu každého, zda bude tyto požadavky plnit nebo ne. Člověk, který ve vzdělání vidí reálnou perspektivu a základ do života, je ochoten vyvinou dostatečnou iniciativu, aby nároky školy splnil. Toto je ale bohužel příklad rozvinutých pokrokových společností, ve kterých je důležitost vzdělání vštěpována dětem od malička.

V rozvojových částech světa děti vyrůstají ve velké chudobě, kde se od narození setkávají pouze s hladem, drogami, špatnou zdravotní péčí a dalšími existenčními problémy. Tyto děti jsou zvyklé žít tzv. ze dne na den a přirozeně jim díky tomu chybí perspektiva do budoucnosti i obecný respekt k vzdělanosti. To je podle Leadbeadra řešitelné zavedením strategie „pull“, kdy je výuka koncipována tak, aby potenciální studenty zaujala a k vzdělání je doslova přitáhla. Zde se opět vrací k úvodu přednášky, když míní, že pro tyto problematické studenty je schůdnější a mnohem prospěšnější, kladou-li otázky oni sami. Vyzdvihuje zde několik konkrétních projektů, které si kladly za cíl zaujmou potenciální posluchače a následně využít tohoto zájmu k předání informací.

Z praktického hlediska poté Charles Leadbeader navrhuje podobu, jakou by měl budoucí vzdělávací systém mít. Ačkoliv se velmi slibně jeví zavedení jakéhosi celosvětového franšízového řetězce identických, shodně fungujících vzdělávacích center, přiklání se spíše k systému „čínských restaurací“, které jsou rozpoznatelné na první pohled, ačkoliv jejich jednotlivé prvky se mohou diametrálně lišit. Takový systém by měl fungovat na společných principech, ale konkrétní podoba programu by pak měla být upravena úměrně místním podmínkách a dispozicím.

S přihlédnutím k velikosti a finanční i časové náročnosti realizace takového projektu Leadbeader uzavírá celou přednášku apelem, ve kterém se vyjadřuje k naléhavé nutnosti tento problém neprodleně řešit.

Hodnocení přednášky

Charles Leadbeader se ukazuje jako zkušený a kvalitní řečník. Přednášené téma se pohybuje na hranici několika oborů – zejména pedagogiky, sociologie a politologie. I pro laického diváka je však obsah výkladu prezentován poutavě, srozumitelně a navzdory povaze tématu se v řeči objevují i odlehčené momenty, které ovšem nijak nedevalvují závažnost problému. Po celou dobu přednášky je patrný kontakt mluvčího s publikem, které, ač není přímo vtahováno do dění na scéně (nepř. otázkami, diskuzí), zřetelně reaguje. Výklad je navíc doplněn prezentací, která je střídmá a zcela přiměřená dvacetiminutovému rozsahu celé řeči. Vizualizuje divákům hlavní otázky a myšlenky programu a obsahuje též doprovodné fotografie.

Závěr

Obsah přednášky přináší podnětné otázky, zajímavé postřehy a navíc i snahu o návrh řešení problému. V mnoha ohledech samozřejmě nezbývá než s Charlesem Leadbederem souhlasit. Po zamyšlení nad řešenou problematikou však neshledávám navrhovaná východiska tak inovativní, jako se z Leadbeaderovy prezentace zdají. Je snad strategie pull něčím jiným než Komenského „škola hrou“(5)? Také řešení, které by podle autora mělo být realizováno v celosvětovém měřítku, může na některého diváka působit víc efektně než-li efektivně.

1 LEADBEATER, Ch.. Education innovations in the slums.2010. Londýn, UK. Přednáška. Dostupné z WWW:
http://www.ted.com/talks/charles_leadbeater_on_education.html#.
2 Biografické údaje převzaty z osobních www stránek Charlese Leadbeadera. Dostupné z WWW: http://www.charlesleadbeater.net/about-me/about-me.aspx
3 Z Leadbeaterova profilu na stránkách TED. Dostupné z WWW:: http://www.ted.com/speakers/charles_leadbeater.html
4 citováno z přednášky (od 7:40); dostupné z WWW: http://www.ted.com/talks/charles_leadbeater_on_education.html
5 KOMENSKÝ, J. A. Velká didaktika. Prel. M. Okál. Bratislava: SPN 1991.

Zuzana Hájková

O autorovi

Zuzana Hájková je posluchačkou oboru Teorie interaktivních médií na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Ve svých pracích se nejčastěji zabývá sociologickými aspekty studia nových médií, hackingem, spojováním technologií a kultury, ale například i klasickou teorií umění. Ve volném čase se věnuje praktické průpravě při organizaci kulturních akcí a festivalů.

 

Přidejte svůj komentář

Vaše jméno:
Titulek:
 
BBCODES_BOLDBBCODES_ITALICBBCODES_UNDERLINEBBCODES_STRIKETHROUGHBBCODES_SUBSCRIPTBBCODES_SUPERSCRIPTBBCODES_EMAILBBCODES_IMAGEBBCODES_URLBBCODES_LISTBBCODES_ULISTBBCODES_QUOTEBBCODES_CODEBBCODES_CONTENTID
Komentář:

Prosím poskládejte obrázek - ochrana proti spamu