12.09.2011 · Ivana Svobodová

Norský způsob vzdělávání jako inspirace? Rozhovor o stáži studentky učitelství

Šárka Obrdlíková odjela jako studentka oboru učitelství matematiky a fyziky PřF MU na  půlrok do Norska, kde krom studia srovnávací pedagogiky a začleňování lidí se speciálními potřebami absolvovala krátkou učitelskou praxi. V tomto rozhovoru se dozvíte nejen to, že výuka matematiky na norských školách vypadá zcela jinak než u nás, ale třeba i to, že tamní školský systém je velmi rovnostářský a vede studenty k samostatnosti.

Jak dlouho a s jakým programem jste byla v Norsku?

V Norsku jsem byla 5 měsíců od ledna do června roku 2010.

Výjezd mi umožnil především program finančních mechanismů EHP/Norska, který hradil 90 % nákladů na můj studijní pobyt v Norsku. Zbylých 10 % nákladů hradilo MŠMT ČR.

V rámci tohoto programu jsem mohla vyjet do Lichtenštejnska, na Island nebo do Norska. A také si vybrat, co budu studovat. Zvolila jsem univerzitu v Kristiansandu na jihu Norska, kde jsem v rámci Comparative Educational Studies, kromě samostudia, absolvovala tři předměty - srovnávací studia, začleňování lidí se speciálními potřebami a school practice.

Co je vlastně komparativní pedagogika?

Je to druh pedagogiky, srovnávající jednotlivé vzdělávací systémy různých zemí. Hledání průniků a jednotlivostí, ze kterých se můžeme poučit.

S jakými obtížemi jste se musela vypořádat?

Nejsložitější pro mě bylo zařídit si samotný výjezd. Napsat motivační dopis, zajistit si školu, uznání předmětů apod. Ale pak se o nás v Norsku perfektně postarali. Takže si nevybavuji, že bych tam měla jakékoliv potíže, s výjimkou lehkých jazykových nesnází na počátku mého studia.

Jaký je školský systém v Norsku?

Školka není povinná, ale každé dítě od 1 roku na ni má nárok. Mateřskou dovolenou mají zhruba jeden rok. Předškolní docházka také není povinná.

Do první třídy děti nastupují obvykle v šesti letech. Ale je možné zažádat o roční odklad, případně naopak o nástup dítěte již ve věku pěti let. V tomto ohledu je to stejné jako u nás v ČR.

Povinná školní docházka trvá 10 let, zhruba do 16 let, školu dělí taktéž na první a druhý stupeň. První stupeň zahrnuje třídy 1-7 a druhý stupeň 8-10. “Ubráno” mají zase na střední škole, která je tříletá. Základní škola je většinou pod jednou střechou, ale mají i malotřídky.

V Norsku skoro vůbec nemají soukromé školy, nejvíce je soukromých školek, a to asi 20 %.

Na středních školách často studují pod jednou střechou studenti všech středoškolských oborů (mají jich 12), tedy budoucí vysokoškoláci, ale i zedníci apod. Norové dbají na rovnostářský přístup a dobré vztahy mezi lidmi různých povolání.

Kolik mají průměrně dětí ve třídě na SŠ?

Tak jako u nás, 26–30 studentů.

V jakém počtu pracují ve skupinkách?

Ve třídách, kde jsem byla přítomna, si studenti mohli volit. Nejčastěji pracovali ve čtveřicích. Fungovala tam velice dobře vzájemná spolupráce - například jeden student viděl, že má jeho spolužačka problém, tak jí šel s úkolem pomoci.

Jak se v Norsku využívají při výuce moderní technologie?

Funguje tu podpora notebooku pro studenty. Student si od školy pronajímá notebook, ovšem s tím, že stejnou částku dostává jako studijní stipendium. Samozřejmě si mohou vybrat, co se stipendiem udělají, ale praxe je taková, že si počítače pronajímají a po třech letech škola počítače studentům věnuje. Počítače používají mimo jiné i k výuce matematiky.

Norský způsob vzdělávání

Vzdělávání učitelů v Norsku prochází reformou, protože cítí, že by měli posílit zaměření na praxi. V současnosti mají asi 6 týdnů náslechů a 6 týdnů výuky.

Nejčastější možností je jít studovat pětiletý učitelský program s tím, že roční nástavbou je ještě praxe na škole a studium pedagogicko-psychologických předmětů. Nebo odstudují 5 let a jeden rok praxe je rozložen do tohoto pětiletého studia.

Zaměřují se na výuku matematiky využitelné pro praktický život?

Pracují s příklady z praxe. V hodině pravděpodobnosti a statistiky mě i studenty opravdu zaujal tento zábavný matematický příklad: jaká je pravděpodobnost, že potkám Francouze, který je opilý a zároveň řídí rychle :) A když je něco pro studenty zábavné, vzdělávají se velmi nenásilnou formou.

Jak je to s univerzitami?

Univerzit je v Norsku sedm. Všechny jsou státní. Na vysoké škole se platí školné, ale studenti využívají půjček a po nástupu do zaměstnání vysokoškoláci nemají nejmenší problém půjčky splácet. Trochu horší je to prý u učitelů – mají nižší platy než ostatní.

Výuka matematiky v Čechách a v Norsku

Jak v Norsku pracují se skupinovou výukou?

Vycházím z kratší zkušenosti se dvěma učiteli. Při mých násleších to fungovalo tak, že maximálně asi 15 minut vykládal látku k probrání nového učiva a zbytek dvouhodinové lekce studenti pracovali ve skupinkách s pracovními listy, kdy řešili příklady. Mohli si vybrat, jestli je budou řešit samostatně, nebo v libovolných skupinkách. Vyučující samozřejmě procházel třídou a jednak podporoval tu práci a jednak pomáhal, když bylo zapotřebí. Navíc sledoval, kde jsou největší problémy. Po nějakých 10-15 minutách samostatné nebo skupinové práce činnost přerušil a byl vypočítán příklad na tabuli. Buďto úplně nový, motivační příklad, aby mohli pracovat s dalším pracovním listem, nebo příklad, který dělal problémy.

V ČR bohužel stále často probíhá výuka matematiky tak, že studenti příklady jen bezmyšlenkovitě opisují z tabule a učitel je nedokáže přimět, aby o látce přemýšleli a příklady se učili řešit.

To mě vede k otázce, v čem jsou nejvýraznější rozdíly a co by českému školství mohlo pomoct, jelikož je tu zvykem, že děti jsou lehce nuceny pracovat samostatně a v momentu, kdy se baví ve skupině, tak pedagog reaguje většinou represivně.

Ve třídě, kde jsem byla, byli studenti zvyklí na takovýto způsob práce. Norští studenti jsou disciplinovaní a jsou zvyklí formovat si čas na studium.

Jaká je snaha o mezioborovou výuku?

Existuje Národní centrum pro výuku matematiky, kde vznikají materiály přímo pro mezioborovou výuku uveřejňované na jeho webových stránkách http://www.matematikksenteret.no. Cílem tohoto centra je sjednocení úrovně studia matematiky v celém Norsku a propojení matematiky i s jinými obory. Mají i program matematiky pro školky, který se věnuje rozvoji logického myšlení. Na webu centra jsou i odkazy na kvalitní literaturu a různé pomůcky pro výuku.

Pro učitele matematiky a studenty SŠ je to jistý způsob motivace. Centrum pro výuku matematiky funguje pod ministerstvem školství a po reformě v roce 2006 byl jeho vliv ještě posílen.

A jaké jsou tedy rozdily mezi Norskem a ČR na středoškolské úrovni?

Norské heslo je, že všichni jsme si rovni a snaží se tedy posílit to, aby se lidé nevyvyšovali nad druhé.V rámci tohoto přístupu je například škola, kterou jsem navštívila v Kristiansandu, složená z několika různých oborů jako gymnázium a zároveň ekonomické, stavební, technické a praktické obory (zedníci, truhláři apod.). Hlavním prvkem je tam student, a tak jsou to studenti designu, kteří se podílejí na výzdobě školy. V Norsku se snaží všechny spojit dohromady také proto, aby si tito studenti tím, že mají šanci potkávat se ve škole, mohli vytvořit kamarádské vazby. A to mezi lidmi, kteří budou v dospělosti pracovat jako lékaři i řemeslnící... což vede ke kompaktnější společnosti.

Rozděluje si učitel studenty podle schopností?

Zde je velký rozdíl mezi Norskem a Českou republikou, jelikož v Norsku mají speciální systém dělení právě u hodin matematiky. Studenti si v rámci tříletého studia na gymnáziu v každém jednotlivém roce určují, jakou úroveň matematiky chtějí studovat.

V prvním ročníku mají na výběr ze dvou úrovní - 1T a 1P, teoretické a praktické. Proto si studenti, kteří chtějí dále studovat například sociologii, vybírají praktickou (jednodušší) úroveň matematiky. V druhém ročníku mají na výběr ze čtyř úrovní a ještě mají možnost volitelného předmětu Matematika X, kde se probírají speciální támata jako například komplexní čísla.

Ve třetím ročníku si ti, kteří v matematice pokračují, volí mezi dvěma možnostmi, podle toho, jaké úrovně studovali v předchozích letech. V České republice podle mého názoru možnost diferenciace chybí.

Jaké jsou podmínky učitelů v Norsku?

Mají velmi malé kabinety a skoro žádné sborovny, které jsou podle mě pro učitele důležité. Důvodem bude zřejmě tlak na ekonomiku škol.

Vy máte za sebou 6 let studia a mě by zajímalo, na co vás výuka na Přírodovědecké fakultě MU připravila, a na co ne. A co si myslíte, že by člověk, který vystuduje tuto školu a nechce učit, mohl dále dělat. Jestli škola například i rozvíjí manažerské schopnosti, lektorské, počítačové atd.

Já jsem toto neřešila, protože chci učit, ale myslím, že i zkoušky, které nebyly z nejlehčích, mne posilovaly. Naučila jsem se vidět svůj cíl a vysoká škola, dalo by se říct, i zoceluje pro život. Odborně mě matematika a fyzika hodně obohatila, i když studuji učitelství těchto oborů. Na druhou stranu nedostatek cítím právě v učitelské praxi, protože jsem dohromady velmi málo odučila.

Asi nejste jediná, kdo má tento názor. Systém praxí studentů učitelství na PřF MU právě prochází inovací a také počet hodin praxe stoupl.

Velice se mi líbila myšlenka didaktického semináře, který jsme měli na fyzice. Připravili jsme si zkrácenou, zhruba 20ti minutovou, simulaci hodiny fyziky, v níž jsme měli za úkol probrat určitou část středoškolského učiva. Výstup probíhal před skupinkou pěti až deseti středoškolských studentů, se kterými jsme měli možnost pracovat a zapojovat je do naší výuky. Navíc tam byli přítomni i ostatní studenti učitelství a někteří vysokoškolští učitelé. Ti všichni nám dávali zpětnou vazbu, což bylo velmi prospěšné.

Chystáte se na další výjezd?

Další výjezd hodlám uskutečnit, právě po mé poslední skvělé zkušenosti s Norskem a cítím, že by mi to mohlo dát hodně do mé budoucí praxe. Chystám se na asistentský pobyt v rámci programu Comenius. Veškeré informace o tomto programu lze nalézt na stránkách NAEP (Národní agentury pro evropské vzdělávací programy): http://www.naep.cz/index.php?a=view-project-folder&project_folder_id=24 .

Jaké jsou dispozice tohoto programu?

Úkolem asistenta je podílet se na výuce v rozsahu 12-16 hodin týdně. Navíc bych měla pomáhat s přípravou na tyto hodiny. Je přímo stanovené, že asistent v rámci tohoto programu nesmí sloužit jako náhrada za normálního učitele, takže bych neměla ve výuce figurovat sama, nicméně můžu mít nějaké samostatné výstupy za přítomnosti regulérního učitele. Každopádně musím být v hodinách přítomna a pomáhat například při skupinové práci jako takový nápomocný učitel.

Děkuji za rozhovor.

 

Ivana Svobodová

O autorovi

Autorka článku, Ivana Svobodová, je studentkou Teorie interaktivních médií a multitasker.

 

Přidejte svůj komentář

Vaše jméno:
Titulek:
 
BBCODES_BOLDBBCODES_ITALICBBCODES_UNDERLINEBBCODES_STRIKETHROUGHBBCODES_SUBSCRIPTBBCODES_SUPERSCRIPTBBCODES_EMAILBBCODES_IMAGEBBCODES_URLBBCODES_LISTBBCODES_ULISTBBCODES_QUOTEBBCODES_CODEBBCODES_CONTENTID
Komentář:

Prosím poskládejte obrázek - ochrana proti spamu