18.06.2013 · Zuzana Kobíková

Rozhovor: s Alešem Mareček o výuce chemie na střední škole a o výuce studentů učitelství na PřF MU

Aleš Mareček učí již 15 let chemii na gymnáziu Matyáše Lercha v Brně. Je také spoluautorem tří dílů učebnic Chemie pro čtyřletá gymnázia, autorem a spoluautorem scénářů i odborným poradcem ve více než 80 výukových filmech s chemickou tematikou. Na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity pak učí  vysokoškolské studenty učitelství, jak chemii na středních školách učit. V rozhovoru se budeme bavit zejména o tom, jak ze své zkušenosti středoškolského učitele vychází při výuce semináře didaktiky chemie a dalších předmětů, které vyučuje na naší fakultě.


O generaci, která nyní studuje střední školy, se mluví jako o „generaci Z“, nebo jako o „digitálních domorodcích“, protože se narodili do digitální éry a neznají svět bez komunikačních technologií jako internet, mobilní telefony či YouTube. Pro tuto generaci je typický život online a v rychlém tempu: okamžité sdílení myšlenek a poznatků na různá témata pomocí různých médií. Jak vnímáte tuto generaci jako učitel? Je potřeba učit je jinak než předchozí generaci? V čem?

Rozdíl je pouze v tom, že dříve bylo informací méně a bylo je nutné získávat z tištěných materiálů. Výhodou těchto zdrojů bylo, že před tiskem ve velké většině procházely odbornou recenzí a získané informace bylo tedy možno brát jako ověřené. V současné době využívá většina studentů jako převažující zdroj informací internet a přichází tak často do kontaktu s informacemi neověřenými, chybnými a zavádějícími. Nyní je proto jedním z nejdůležitějších úkolů v této oblasti vést studenty ke kritičnosti, tedy posuzování věrohodnosti pramenů a také k tomu, aby si získané informace ověřovali vyhledáním z několika zdrojů. Bohužel je nutno konstatovat, že i na pravděpodobně nejužívanějším zdroji informací – Wikipedii – se v oblasti chemie vyskytují občas chyby. Získané informace z tohoto zdroje proto doporučuji, vzhledem k jazykové orientaci většiny studentů, ověřovat alespoň kontrolou na anglické verzi portálu (často tam jsou i rozsáhlejší informace k vyhledávanému tématu). Také doporučuji vyhledávat a ověřovat získané informace na stránkách vysokých škol.

S orientací Generace Z k médiím souvisí i zapojení digitálních médií do výuky. Jak využíváte při výuce na SŠ internet a další technologie?

Doporučuji studentům využívat internet k získávání informací, které je však třeba ověřovat (viz předcházející otázka) a sám internet tímto způsobem využívám.Co se týče dalších digitálních médií, využívám pro výuku vlastní videosekvence a také výukové filmy, většinou ty, na jejichž vzniku jsem se sám podílel. V nedávné době získali kolegové fyzici na gymnáziu, kde učím, grant na vybudování mobilní laboratoře. Do jejich projektu se kromě nich následně zapojili i chemici, biologové a matematici. Cílem projektu bylo vybavení laboratoří fyziky, chemie a biologie moderními přístroji, které je možno využívat při praktické výuce přírodovědných předmětů. V rámci projektu byla s využitím této techniky na několika školeních seznámena i řada kolegů ze středních škol. Kromě toho učitelé našeho gymnázia vytvořili celou řadu úloh pro laboratorní práce i pro využití těchto přístrojů v teoretické výuce. Všechny úlohy byly prověřeny v praxi a budou pro další období do výuky našeho gymnázia zařazeny.

Díky projektu Vzdělávání budoucích učitelů přírodních věd a matematiky, na kterém se mám možnost podílet na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, se mi podařilo získat finanční zdroje na nákup zmíněného vybavení i pro inovovaný předmět „Školské pokusy“. Studenti učitelství tak mají možnost seznámit se s moderními pomůckami pro výuku chemie. To je velmi důležité, protože studenti jsou již na fakultě směrováni k využívání moderních výukových technologií. Dá se proto očekávat, že se po nástupu do praxe budou, v rámci finančních možností své školy, snažit tyto technologie do výuky zařadit.

Vím, že odbočuji a upozorňuji na mnohokrát obecně zmiňovanou skutečnost, ale dovolím si citovat konkrétní čísla. V nedávné době jsem měl možnost se seznámit s materiálem, který uvádí podíl HDP věnovaný na rozvoj základního a středního školství. Naše republika se umístila s 2,9 % na posledním místě. (Jen pro porovnání Slovensko investuje 3,1 %; Polsko 3,6 %; Maďarsko 3,0 % – pro porovnání Rakousko 3,9 %; Irsko 4,7% HDP. Zdroj: Education at a Glance 2012: http://www.oecd.org/edu/highlights.pdf ; OECD Indicators. Myslím, že pokud se má zkvalitnit výuka přírodovědných předmětů a zvýšit zájem studentů o jejich studium, bez navýšení prostředků pro výuku to bude obtížně uskutečnitelné.

To byla myslím důležitá poznámka. V čem vidíte výhody zapojení technologií do výuky?

Výhody moderních technologií spočívají ve větší názornosti a možnostech seznámit studenty s ději, které na škole není možné prakticky ukázat. Další pozitivum vidím v obrovském množství informací, ke kterým se studenti mohou dostat. Musím však konstatovat, že tyto technologie mají i svá negativa. Jedním z nich je, že studenti mají tendenci si usnadňovat práci a kopírovat hotové texty, které pak použijí jako svůj výtvor při referátech a podobně. Někteří bohužel mají tendenci zkopírovat a následně přečíst celý text a užívat i termíny jejichž význam neznají. Velmi je pak zaskočí dotaz pedagoga: „prosím můžete mi vysvětlit, co znamená termín..?“ Na síti je také možno nalézt celou řadu hotových materiálů: například vypracované protokoly k některým laboratorním pracím, zpracované maturitní otázky a podobně, což řadu studentů vede k pouhému kopírování, a to jejich vlastnímu rozvoji příliš neprospívá. Kromě toho se rozvíjí i nemorální návyky – vydávat cizí práci za svou. Zmíněná fakta kladou zvýšené nároky na pedagoga – pokud zadám referát na libovolné téma, musím si prověřit nejužívanější zdroje, případně využít pro text porovnávací program, což je dnes využitelné pouze pro učitele vysokých škol.

Výuka s pomocí multimédií klade velké nároky i na učitele. Interakce s médiem je další činnost, na kterou se potřebuje soustředit. Na co vlastně studenty učitelství PřF MU připravuje kurz Multimédia ve výuce 1 a 2?

Výuku předmětu Multimédia 1 a 2 se podařilo zavést na základě rozvojového projektu. Kurz Multimedia 1 jsem původně plánoval pro studenty učitelství, kteří by se zde měli naučit vytvářet vlastní výukové materiály, ale rychle jsem pochopil, že znalost prezentačních technologií je velmi důležitá i pro studenty odborného studia. V tomto kurzu se studenti učí pracovat s programy důležitými pro přípravu prezentace. Je totiž nutné umět si upravit pořízené fotografie – např. udělat výřez, upravit barvy, zmenšit obrázek a podobně. Počítač může sloužit také ke kreslení schémat, případně okopírování a překreslení tištěné kresby. Další důležitá dovednost je vytvoření jednoduché animace např. pohyblivého grafu nebo schématu apod. (Studenti se v kurzu seznámí se základy techniky tvorby animací metodou „frame by frame“ i s technikou klíčového snímku). Do kurzu jsou zařazeny i základy práce s kamerou, pravidla pro pořizování videozáznamu a také jeho střih. Tato dovednost může být pro budoucí učitele chemie a biologie, velmi důležitá, protože jim umožní ukázat studentům i pokusy, které z časových, případně bezpečnostních důvodů není možno prezentovat přímo. Pro získání zápočtu studenti předkládají vlastní plakát pro panelovou diskusi (samozřejmě pouze v digitální podobě) a předvedou prezentaci na libovolné téma. Zde je nutné upozornit na celkem rozšířenou představu, že pro vytvoření prezentace stačí pouze ovládat program, ve kterém se tvoří. Bohužel, to je velký omyl. Tvorba prezentace má, stejně jako například psaní odborného článku, jistá pravidla. Tento fakt bývá ovšem často ignorován.Kurz Multimedia 2 učí Mgr. Stehlík a je zaměřen na tvorbu interaktivních webových stránek a  animací v programu Adobe Flash. Dovednosti získané v tomto pokročilém kurzu mohou studenti později využít při tvorbě stránek školy nebo svého předmětu.

Právě spojitost s vývojem v oblasti technologií mě vede k názoru, že nezájem středoškoláků o studium přírodních věd je nepochopitelný. Vždyť dnes je možné tolik jevů a dějů vidět na vlastní oči - díky vysokorychlostním kamerám, animacím či počítačovým modelům – a tak je můžeme lépe pochopit, ale i vidět jejich krásu. V tomhle má myslím Generace Z velkou výhodu. Opravdu vnímáte pokles zájmu o studium přírodních věd u středoškoláků nebo vysokoškoláků? V čem vidíte jeho příčinu?

Příčinu nezájmu studentů středních škol o vysokoškolské vzdělání v oblasti přírodních věd (a také technických oborů) vidím v nedostatečném finančním ohodnocení a společenské prestiži absolventů těchto škol (výjimku tvoří specialisti v oblasti výpočetní techniky). Studium na školách přírodovědného a technického zaměření je často pracnější a náročnější na čas (práce v laboratořích apod.). Humanitně zaměřené obory jsou také levnější než přírodovědné a technické směry a proto se snadněji zakládají nejrůznější vysoké školy, mnohdy pofidérní kvality, na nichž je velmi snadné získat diplom. Shrnuto: řada studentů volí cestu nejmenšího odporu a jde jim pouze o příslušný papír. Nemotivuje je snaha o zvládnutí určitého oboru, protože je zajímá, ale snaha po získání certifikátu a je jedno jakého, hlavně, že je pod ním podepsána nějaká vysoká škola. Mimochodem jsem četl, že vysokých škol je u nás v současné době víc než v Anglii. Pokud je tato informace pravdivá, nevím, co k tomu dodat.

Zvláštní je také velký zájem studentů o obory, jako jsou dějiny umění, management kultury a další. Na vysokých školách je studují stovky lidí, i když uplatnění v praxi jich mohou mají jen desítky. Vychováváme středoškoláky tak, aby uvažovali o volbě povolání? Dokážeme jim říci, jaká pro a proti které povolání má? Ukazujeme jim dostatečně, v čem je studium přírodních věd perspektivní a jaké šance v oboru člověk má?

Myslím si, že řada studentů před nástupem na vysokou školu často neuvažuje o možnostech svého uplatnění v praxi. Pokud by tomu tak bylo, myslím, že by mnoho vysokých škol mělo problém se získáváním studentů. Mimochodem, dovolím si opět jedno zdánlivé odbočení od tématu. V USA, které se v poslední době často snažíme kopírovat, si problém sníženého zájmu o studium technických a přírodovědných oborů uvědomili řadu let před tím, než jsme do této situace dospěli u nás. Již prezident Clinton chápal jako jednu z priorit vyvolat zvýšení zájmu amerických studentů o studium těchto oborů.

Chemii učíte i na gymnáziu, a to letos již 15 let. Je pro Vás tato praxe inspirativní pro výuku budoucích učitelů na PřF MU? V čem?

Přiznám se, že mě velmi baví učit na obou typech škol. Při výuce pociťuji zpětné vazby v obou směrech. Z reakcí studentů na střední škole čerpám náměty pro výuku na universitě a opačně díky některým reakcím studentů učitelství se zamýšlím nad vlastním přístupem k výuce na gymnáziu.

Někteří pedagogové jsou toho názoru, že učitel má být hlavně dobrý odborník, a umění učit ho naučí praxe. V čem je podle Vás didaktická průprava pro budoucí učitele důležitá?

Co se týče didaktické průpravy, jsem názoru, že by studenti měli mít více praktické přípravy a to jak v oblasti demonstračních pokusů a výstupů na seminářích, tak i náslechů a výstupů před studenty středních škol. To je i názor studentů, s nimiž mám možnost často neformálně diskutovat. Ve výuce učitelství postrádám předmět rétorika. Ten by měl být do průpravy budoucích učitelů zařazen. Měl by však být vyučován formou praktických cvičení, ne suchých teoretických přednášek.

Co se týče hodnocení kvality učitele, budu zde prezentovat názor s nímž jsem se kdysi setkal a s nímž se ztotožňuji. Nejlepší kombinace je výtečný odborník a výtečný pedagog, horší je výtečný odborník a špatný pedagog, ještě horší je špatný odborník i špatný pedagog a nejhorší je špatný odborník a výtečný pedagog. Nejhorší tedy je, pokud někdo dokáže perfektně podat odborně chybné informace. Musím konstatovat, že se v poslední době na seminářích z didaktiky chemie i dalších dvou chemických předmětech, které učím, častěji než dříve setkávám s nízkou úrovní odborných znalostí a to je něco, nad čím je třeba se zamyslet. Tento problém by mohlo z velké části vyřešit opětné zavedení přijímacích zkoušek ze studovaného oboru. Je mi však jasné, že by to posílilo posun zájmu studentů ke studiu oborů humanitního zaměření.

Také předmět Didaktika chemie - seminář prošel v rámci projektu Učit se učit inovací, jaký byl její cíl, proč byly inovace potřeba?

V rámci inovace bylo zařazeno natáčení studentů při jejich výstupech. Na základě konfrontace s videozáznamem si tak lépe dokáží uvědomit chyby, kterých se při výstupu dopouštějí. Záznam svého výstupu si mohou zkopírovat a doma si jej znovu prohlédnout. Studenti také dostali možnost si v učebně multimédií připravit vlastní prezentace pro výuku a vyzkoušet si tak jak klasickou výuku, tak i výuku s využitím prezentací. Z projektových financí byla zakoupena i interaktivní tabule, kterou studenti mohou při svých výstupech využívat.

Inovací prošly i Školní pokusy a Chemie na střední škole. V čem inovace předmětům prospěly? Vnímáte nějaký ohlas studentů?

Pro uplynulý semestr byly do výuky předmětu „Školní pokusy“ nově zařazeny přístroje, které jsem kvůli zdlouhavým procesům výběrového řízení nemohl využít již v průběhu minulého podzimního semestru. Studenti si mohli vyzkoušet práci s fotometrem, teplotním čidlem a čidlem pro měření koncentrace oxidu uhličitého. Pro příští běh tohoto cvičení plánuji zařazení úloh využívajících další pořízená čidla. Úkoly pro cvičení však bude ještě třeba připravit a vyzkoušet.

V předmětu „Chemie na střední škole“ byla zařazena některá nová témata, například seznámení se základy některých moderních výzkumných metod, jako je například NMR spektroskopie. Nastupující učitelé by měli mít základní přehled o moderních metodách výzkumu, aby mohli získané informace předávat svým studentům jak v základní výuce (zde informativně) tak v poněkud rozšířené podobě řešitelům chemických olympiád, případně studentům, kteří si zapíší chemický seminář. Co se týče například NMR spektroskopie, kterou jsem již zmínil, je třeba říci, že tato metodika byla již několikrát zařazena do chemické olympiády kategorie A. Je smutné pokud vyučující není schopen studentům podat ani základní informace z této oblasti a studenti jsou odkázáni na školení pořádané vysokými školami, případně si musí informace získat pouze samostudiem.


Děkuji za rozhovor,

Zuzana Kobíková


 

Přidejte svůj komentář

Vaše jméno:
Titulek:
 
BBCODES_BOLDBBCODES_ITALICBBCODES_UNDERLINEBBCODES_STRIKETHROUGHBBCODES_SUBSCRIPTBBCODES_SUPERSCRIPTBBCODES_EMAILBBCODES_IMAGEBBCODES_URLBBCODES_LISTBBCODES_ULISTBBCODES_QUOTEBBCODES_CODEBBCODES_CONTENTID
Komentář:

Prosím poskládejte obrázek - ochrana proti spamu