Nejen za sopečnou krajinou Bruntálska

Terénní a projektová mezigenerační výuka (ZCZV04) je akreditována Masarykovou univerzitou jako jeden z plánů celoživotního vzdělávání. Garantem programu a zároveň vyučujícím předmětu je RNDr. Vladimír Herber, CSc.

„Úvodem je třeba zmínit, že akce je předně pro učitele zeměpisu na středních, ale i základních, školách, skutečně od těch začínajících, až po důchodový věk. Tito učitelé jsou následně doplněni studenty učitelství. Hlavní záměr akce je tedy jednak všechny seznámit, a to opravdu v přátelském duchu, a umožnit nejen mladším, ale i zkušenějším pedagogům načerpat nové motivy do výuky zeměpisu. Kantoři jsou různí – každý má jiný pohled na věc a každý se zajímá o jinou část široké geografie, geologie, biologie nebo historie. V rámci výjezdu se na jednom místě setká mnoho odborníků najednou a každý prozradí ostatním to své. Je tedy obrovská šance – kterou jsem hned několikrát využil – si odchytnout nového „jazyka“ (pojem od docenta Ant. Věžníka), který Vám prozradí nový pohled na věc a opět posune a rozšíří znalosti,“ popisuje svoje vnímání akce čerstvý absolvent PřF MU a začínající učitel Mgr. Vojtěch Hermann z Biskupského gymnázia J. N. Neumanna České Budějovice.
Každý rok se koná exkurze do nového modelového území. To potvrdila i Mgr. Jitka Němčanská z Eko gymnázia Brno, pravidelná účastnice výjezdů a zkušená pedagožka: „Účastním se pravidelně. Vím, že jsme již byli na Náchodsku, v Příbrami, na Benešovsku, v Železných horách, Novohradských horách a na dalších krásných místech. Většinou byl průběh exkurze podobný, nicméně v jiných lokalitách.“ Tentokrát se skupina zájemců o geografii a zkvalitňování a obohacování její výuky vydala na území Bruntálska.

Pracovní skupiny ve složení vždy dvou studentů učitelství (Bc. a N-Mgr. studia), jednoho začínajícího učitele a jednoho zkušeného učitele řešily následující témata:

I když počasí odpovídalo začínajícímu podzimu a výjezdové skupině moc nepřálo, nezabránilo jí to objevovat zákoutí krajiny Bruntálska. Správný geograf je totiž vždy připraven, nikoliv překvapen, což potvrzuje i Mgr. Vojtěch Hermann: „Exkurze probíhala během víkendu 5. a 6. října 2024, kdy zrovna nebylo ideální počasí na cestování – ovšem všichni jsme se drželi zajetého pravidla, že není špatného počasí, nýbrž špatného oblečení. Takže směle vybaveni na cestu jsme se nejdříve podívali na stavbu hráze Slezské Harty a celou vodní nádrž. Následně během víkendu probíhaly zastávky na několika geologických lokalitách vulkanického původu, které učitele obohatí zejména jako náměty do výuky.“

A právě nové náměty do výuky a načerpání dalších zkušeností a inspirace byly hlavním motivem pro účast většiny učitelů. Mgr. Vojtěch Hermann proto pokračuje: „Konkrétně já jsem využil ve výuce několika snímků ze sopek, které jsme na Bruntálsku navštívili. Mimo to třeba i fotografii sopečných pum, které dnes jako součást horninové stěny vykukují na povrch. Žáci se následně nestačili divit jaké sopečné dědictví v ČR máme. I přes to, že znají spíše ohromné světové vulkány, je drobná lokalita ze Slezska zaujala.“

Mnohé stránky terénní a projektové mezigenerační výuky si pochvaluje i Mgr. Jitka Němčanská: „Jako největší přínos vnímám to, že mám tip na výlet pro svoje žáky. Kdybych se neúčastnila tohoto projektu, tak o mnoha věcech ani nevím nebo je neznám. Zrovna v případě tohoto ročníku bych nazvala „sopečnou krajinu“, kterou jsme viděli, jako takový „zapomenutý kraj“. A při tom zde byly různé geografické jevy opravdu hezky vidět a šly by krásně prezentovat i žákům (např. lapilli apod.). Je to něco úplně jiného, když to člověk vidí naživo, a ne pouze z obrázků. Proto jsme už i přímo na místě plánovali, že bychom zeměpis propojili např. s dějepisem a zařídili bychom dvou až třídenní terénní exkurzi. Další přínos je spíše vedlejším efektem tohoto výjezdu. Cestu trávíme tím, že si mezi sebou všichni vykládáme a sdělujeme si svoje zkušenosti z výuky, nové poznatky a vzájemně se inspirujeme. Stejně tak i po večerech, pokud je příležitost. Myslím si, že tuto vzájemnou výměnu informací oceňuje většina z nás – jak ti starší, tak i mladší.“

Jak jste vnímali spolupráci v týmu, kde byli studenti, začínající učitelé a zkušení praktici?

„Spolupráce mezi studenty, začínajícími učiteli a zkušenými praktiky byla velmi inspirativní. Mladší studenti přinášeli nové pohledy a kreativní nápady, zatímco zkušení pedagogové nabízeli cenné rady a podněty k tomu, jak efektivně zapojit poznatky z terénu do výuky. Bylo tak možné objevovat sopečné pozůstatky, ale i nacházet inovativní způsoby, jak tyto znalosti předávat dalším generacím. Tato zkušenost potvrdila, že geografie je živým oborem, který spojuje lidi, obohacuje myšlení a přibližuje nám naši krajinu v celé její rozmanitosti. RNDr. Vladimír Herber, CSc. zde sehrál klíčovou roli, jeho odborný přístup a schopnost zaujmout byly neocenitelné.“

„Určitě považuji takové výjezdy za výborné, protože se člověk setká s mnoha podobně smýšlejícími lidmi, kteří jej pokaždé obohatí o další myšlenky a nápady do výuky. Studenti učitelství, ale i my – začínající učitelé, jsme se aktivně zapojovali do diskuzí, a dokonce jsme si během terénu mohli vyzkoušet měření kvality vody pomocí moderních přístrojů u Rešovských vodopádů. To je dalším tipem do výuky a ohromná motivace pro žáky. Nesmím také vynechat velkou ochotu a zkušenosti velmistra geografického vzdělávání RNDr. Vladimíra Herbera, CSc., který nás všechny během terénu obohatil výkladem na hned několika zastávkách, při kterém nejen zmínil zajímavosti a vysvětlil lokalitu, ale hlavně dodal materiály nebo na místě nakreslil, jak lze lokalitu žákům přiblížit.“

„Když jsme procházeli terénem, tak bylo vidět, že zkušenější učitelé mají teorii již nastudovanou a zažitou, jak ji opakovaně učí, kdežto studenti učitelství nebo začínající učitelé ještě ne tolik. Ti ale na druhou stranu, když bylo potřeba, brali hbitě do ruky mobil a v okamžiku dohledali požadované informace. Řekla bych, že to byl takový největší rozdíl. Když jsme pracovali ve skupince a něco jsme nevěděli, tak mladší učitelé ihned navrhovali, jaká aplikace by se dala využít nebo kde dohledat data, což někteří profesně zkušenější ocenili. My jsme poté přispívali svou „teoretickou troškou“.“