Náplň činnosti pracovních skupin v terénu
I v letošním roce pokračovala mezigenerační spolupráce v rámci terénní a projektové výuky, kdy se společně studenti učitelství, začínající učitelé a zkušení praktici zamýšleli, jak by se dalo modelové území Bruntálska využít pro geografické vzdělávání. Během dvoudenního pobytu v modelovém území navštívili „sopečné lokality“ (Velký Roudný, Uhlířský vrch, Venušina sopka), údolní nádrž Slezská Harta a Rešovské vodopády.
Terénní a projektová mezigenerační výuka (ZCZV04) je akreditována Masarykovou univerzitou jako jeden z plánů celoživotního vzdělávání. Garantem programu a zároveň vyučujícím předmětu je RNDr. Vladimír Herber, CSc.
„Úvodem je třeba zmínit, že akce je předně pro učitele zeměpisu na středních, ale i základních, školách, skutečně od těch začínajících, až po důchodový věk. Tito učitelé jsou následně doplněni studenty učitelství. Hlavní záměr akce je tedy jednak všechny seznámit, a to opravdu v přátelském duchu, a umožnit nejen mladším, ale i zkušenějším pedagogům načerpat nové motivy do výuky zeměpisu. Kantoři jsou různí – každý má jiný pohled na věc a každý se zajímá o jinou část široké geografie, geologie, biologie nebo historie. V rámci výjezdu se na jednom místě setká mnoho odborníků najednou a každý prozradí ostatním to své. Je tedy obrovská šance – kterou jsem hned několikrát využil – si odchytnout nového „jazyka“ (pojem od docenta Ant. Věžníka), který Vám prozradí nový pohled na věc a opět posune a rozšíří znalosti,“ popisuje svoje vnímání akce čerstvý absolvent PřF MU a začínající učitel Mgr. Vojtěch Hermann z Biskupského gymnázia J. N. Neumanna České Budějovice.
Každý rok se koná exkurze do nového modelového území. To potvrdila i Mgr. Jitka Němčanská z Eko gymnázia Brno, pravidelná účastnice výjezdů a zkušená pedagožka: „Účastním se pravidelně. Vím, že jsme již byli na Náchodsku, v Příbrami, na Benešovsku, v Železných horách, Novohradských horách a na dalších krásných místech. Většinou byl průběh exkurze podobný, nicméně v jiných lokalitách.“ Tentokrát se skupina zájemců o geografii a zkvalitňování a obohacování její výuky vydala na území Bruntálska.
Pracovní skupiny ve složení vždy dvou studentů učitelství (Bc. a N-Mgr. studia), jednoho začínajícího učitele a jednoho zkušeného učitele řešily následující témata:
I když počasí odpovídalo začínajícímu podzimu a výjezdové skupině moc nepřálo, nezabránilo jí to objevovat zákoutí krajiny Bruntálska. Správný geograf je totiž vždy připraven, nikoliv překvapen, což potvrzuje i Mgr. Vojtěch Hermann: „Exkurze probíhala během víkendu 5. a 6. října 2024, kdy zrovna nebylo ideální počasí na cestování – ovšem všichni jsme se drželi zajetého pravidla, že není špatného počasí, nýbrž špatného oblečení. Takže směle vybaveni na cestu jsme se nejdříve podívali na stavbu hráze Slezské Harty a celou vodní nádrž. Následně během víkendu probíhaly zastávky na několika geologických lokalitách vulkanického původu, které učitele obohatí zejména jako náměty do výuky.“
A právě nové náměty do výuky a načerpání dalších zkušeností a inspirace byly hlavním motivem pro účast většiny učitelů. Mgr. Vojtěch Hermann proto pokračuje: „Konkrétně já jsem využil ve výuce několika snímků ze sopek, které jsme na Bruntálsku navštívili. Mimo to třeba i fotografii sopečných pum, které dnes jako součást horninové stěny vykukují na povrch. Žáci se následně nestačili divit jaké sopečné dědictví v ČR máme. I přes to, že znají spíše ohromné světové vulkány, je drobná lokalita ze Slezska zaujala.“
Mnohé stránky terénní a projektové mezigenerační výuky si pochvaluje i Mgr. Jitka Němčanská: „Jako největší přínos vnímám to, že mám tip na výlet pro svoje žáky. Kdybych se neúčastnila tohoto projektu, tak o mnoha věcech ani nevím nebo je neznám. Zrovna v případě tohoto ročníku bych nazvala „sopečnou krajinu“, kterou jsme viděli, jako takový „zapomenutý kraj“. A při tom zde byly různé geografické jevy opravdu hezky vidět a šly by krásně prezentovat i žákům (např. lapilli apod.). Je to něco úplně jiného, když to člověk vidí naživo, a ne pouze z obrázků. Proto jsme už i přímo na místě plánovali, že bychom zeměpis propojili např. s dějepisem a zařídili bychom dvou až třídenní terénní exkurzi. Další přínos je spíše vedlejším efektem tohoto výjezdu. Cestu trávíme tím, že si mezi sebou všichni vykládáme a sdělujeme si svoje zkušenosti z výuky, nové poznatky a vzájemně se inspirujeme. Stejně tak i po večerech, pokud je příležitost. Myslím si, že tuto vzájemnou výměnu informací oceňuje většina z nás – jak ti starší, tak i mladší.“
„Spolupráce mezi studenty, začínajícími učiteli a zkušenými praktiky byla velmi inspirativní. Mladší studenti přinášeli nové pohledy a kreativní nápady, zatímco zkušení pedagogové nabízeli cenné rady a podněty k tomu, jak efektivně zapojit poznatky z terénu do výuky. Bylo tak možné objevovat sopečné pozůstatky, ale i nacházet inovativní způsoby, jak tyto znalosti předávat dalším generacím. Tato zkušenost potvrdila, že geografie je živým oborem, který spojuje lidi, obohacuje myšlení a přibližuje nám naši krajinu v celé její rozmanitosti. RNDr. Vladimír Herber, CSc. zde sehrál klíčovou roli, jeho odborný přístup a schopnost zaujmout byly neocenitelné.“
„Určitě považuji takové výjezdy za výborné, protože se člověk setká s mnoha podobně smýšlejícími lidmi, kteří jej pokaždé obohatí o další myšlenky a nápady do výuky. Studenti učitelství, ale i my – začínající učitelé, jsme se aktivně zapojovali do diskuzí, a dokonce jsme si během terénu mohli vyzkoušet měření kvality vody pomocí moderních přístrojů u Rešovských vodopádů. To je dalším tipem do výuky a ohromná motivace pro žáky. Nesmím také vynechat velkou ochotu a zkušenosti velmistra geografického vzdělávání RNDr. Vladimíra Herbera, CSc., který nás všechny během terénu obohatil výkladem na hned několika zastávkách, při kterém nejen zmínil zajímavosti a vysvětlil lokalitu, ale hlavně dodal materiály nebo na místě nakreslil, jak lze lokalitu žákům přiblížit.“
„Když jsme procházeli terénem, tak bylo vidět, že zkušenější učitelé mají teorii již nastudovanou a zažitou, jak ji opakovaně učí, kdežto studenti učitelství nebo začínající učitelé ještě ne tolik. Ti ale na druhou stranu, když bylo potřeba, brali hbitě do ruky mobil a v okamžiku dohledali požadované informace. Řekla bych, že to byl takový největší rozdíl. Když jsme pracovali ve skupince a něco jsme nevěděli, tak mladší učitelé ihned navrhovali, jaká aplikace by se dala využít nebo kde dohledat data, což někteří profesně zkušenější ocenili. My jsme poté přispívali svou „teoretickou troškou“.“
Jestli jste uvažovali o účasti na Terénní a projektové mezigenerační výuce, ale stále si nejste jisti, Mgr. Jitka Němčanská pro vás má jasnou odpověď: „Pokud máte šanci se zúčastnit, tak ji určitě využijte! Myslím si ale, že může být problém to, že ne všichni se k informacím o výjezdu dostanou a je fakt, že je omezený počet míst v autobuse. Ti, co chodí na Letní geografickou školu, ze které tento projekt vyplývá, informace dostávají přednostně a poté záleží na tom, jak rychle se zaplní ostatní místa. Velkou výhodou je, že RNDr. Vladimír Herber, CSc., který celou akci pořádá, je velmi schopný a zařizuje, že z velké části je tato aktivita financována přes projekt. Ale zúčastnila bych se samozřejmě i za cenu toho, že bych si to musela zaplatit, protože program bývá vždy opravdu přínosný a celkově to stojí za to.“
Z deníku Martina Fasory - průběh exkurze jeho očima