Základy psychologie

Podívejte se na předmět v ISu. 

Co se dozvíte?

Jako studenti učitelství si možná říkáte, jak nápomocné by pro vaši práci bylo, kdybyste rozuměli studentům a jejich vnitřnímu prožívání, jejich potřebám, obavám a radostem. Po absolvování předmětu základy psychologie nemůžu říct, že lidem rozumím. Svět této fascinující vědy mi však byl alespoň otevřen, dozvěděla jsem se, jak o fungování lidské psychiky přemýšleli Jean Piaget, Erik Erikson nebo třeba Abraham Maslow. Kromě toho ale také, na jakých principech funguje skupinové chování, co je typické pro jednotlivé životní etapy nebo třeba i to, že definovat, co je vlastně inteligence, nemusí být vůbec jednoduché. 

Jak samotný předmět probíhá? 

Vyučování předmětu probíhá formou přednášek. 

K čemu vám bude absolvování předmětu užitečné? 

Psychologické poznatky, se kterými budete seznámeni, vám umožní přemýšlet o školních situacích profesionálněji. Například již výše uvedený Abraham Maslow by se před katedrou v souladu se svou známou pyramidou potřeb nejspíš snažil, aby žáci nebyli hladoví, nebyla jim zima, cítili se bezpečně a přijati svým okolím, protože naplnění těchto "nižších potřeb" považoval za nutnou podmínku pro pociťování potřeby seberealizovat se, kterou položil ze všech nejvýš, a která hraje při učení a tvorbě klíčovou roli. Maslow nás tak svým pojetím může inspirovat v tom, že chceme-li, aby žáci znalostně a dovednostně rostli, není dobrý nápad snažit se je při tom i otužovat vypínáním topení nebo třeba učit o dopravních problémech velkoměst "zážitkem" uprostřed přechodu. 

V rámci přednášky, která se věnuje psychologii skupinového života, mě zaujal fenomén známý jako Aschův experiment. Z toho vyplývá nebezpečné zjištění, že většina lidí je velmi náchylná k tomu být konformní s názorem většiny, a to přestože oni sami si myslí něco jiného. Toto experimentální zjištění je jistě dobré mít na paměti při učitelských (i všech jiných) poradách či diskuzích se studenty. Pokud máme zájem o skutečné názory členů jakékoliv skupiny, má smysl se snažit v sobě i ostatních s touto sociální tendencí bojovat. 

Na konec zmíním ještě jednu možná obecně prospěšnou psychologickou záležitost, která je označována pojmem "základní atribuční chyba". Této chyby se podle psychologů dopouštíme všichni, když posuzujeme a hodnotíme jednání své i druhých. Myslím, že si na to vzpomenu, až odfláknutý domácí úkol deváťáka přisoudím jeho lenosti, zatímco vlastní nedůslednou přípravu na hodinu lehkomyslně omluvím časovým presem. 

Povědomí o těchto a mnohých dalších záležitostech tak může být dobrým odrazovým můstkem k tomu, abyste k vašim budoucím studentům přistupovali v souladu s psychologickými poznatky, protože jejich znalost může výuku udělat příjemnější pro vás i pro vaše žáky.