G. J. Mendel: skromný, trpělivý a zásadový
Přestože Mendel trpěl vleklou a bolestivou nemocí, stěžoval si poslední dny života jen zřídka.
Projekt Škola v muzeu
Od roku 2013 pořádá Moravské zemské muzeum projekt Škola v muzeu. Do jeho realizace se pravidelně zapojují i studenti učitelství Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, kterým je jejich činnost uznána jako plnohodnotné absolvování předmětu Pedagogická praxe 2. V loňském roce se projektu zúčastnilo několik studentů, mezi nimi i Bc. Richard Ženožička a Bc. Kristýna Michalcová.
Na začátku září 2023 obdrželi studenti Učitelství biologie pro SŠ a Učitelství geografie a kartografie pro SŠ nabídku, ve které byli vyzváni k účasti na projektu Škola v muzeu. Ten pravidelně od roku 2013 pořádá Moravské zemské muzeum a jeho realizace spočívá i v zapojení studentů učitelství Masarykovy univerzity. Právě na podzim roku 2023 se do projektu rozhodli zapojit Bc. Kristýna Michalcová, studentka učitelství biologie a geografie a Bc. Richard Ženožička, student učitelství biologie a chemie.
Kristýna, ani Richard s účastí v projektu příliš neváhali. Pro oba se jednalo o příležitost, kdy si mohli něco nového vyzkoušet a zároveň se i něco přiučit. Jak dodává Kristýna, tak fakt, že účast na projektu ji byla následně uznána jako Pedagogická praxe 2, pro ni byla příjemným překvapením, protože primárně toužila po nových zkušenostech.
Již dopředu studenti obdrželi seznam témat, ke kterým mohli zpracovat svůj výstup. Celkem bylo v loňském roce vypsáno 14 témat, přičemž Richard si zvolil téma Zaniklého života na Moravě, ve kterém se věnoval geologickým obdobím a Kristýna si zvolila téma genetiky. I když téma bylo předem dané, samotné zpracování již bylo plně v rukou studentů.
„Na výběr byla řada témat, avšak spousta z nich byla velmi rychle rozebrána. Tohle (Zaniklý život na Moravě, pozn. autora) na mě v uvozovkách zbylo, ale nevadilo mi to, protože to bylo pro mě blízké téma, které se na fakultě v rámci našeho oboru bohužel neučí. Tímto způsobem jsem si doplnil znalosti. Šlo o prehistorii, prvohory, druhohory, třetihory a letmo čtvrtohory.“
Bc. Richard Ženožička k výběru tématu
Každý student měl přiděleného svého garanta, tedy pracovníka muzea, který se zpracováním tématu pomáhal. Kristýna i Richard se shodují, že pro ně práce s garantem byla obohacují a příjemná. Zejména ocenili možnost prohlídky prostor muzea před vlastním výstupem, jelikož právě zde pak svůj výstup žákům prezentovali. Richardovi se navíc líbila i příležitost projít si sbírky muzea o samotě, častá konzultace s garantkou prostřednictvím emailů a možnost podívat se na komentovanou prohlídku. Kristýna pak kvitovala, že si její výklad garantka poslechla a poskytla jí zpětnou vazbu. Co se týče samotných ohlasů žáků a pedagogů, tak ty byly u obou velmi pozitivní.
Oba se shodují, že velkou výhodou programu bylo, že se jednalo o něco nového. Richarda nejvíce obohatila zkušenost s prací s alternativní třídou. Ta se totiž skládala ze žáků různého věku. Kristýna pak například pozitivně hodnotí finanční ohodnocení.
„Velkou výhodou je to, že to je něco nového. Je to možnost vyzkoušet si například práci v pěkné laboratoři, zajímavé prostředí a dostali jsme i finanční ohodnocení, což studenti na běžných praxích nedostávají. Určitě bych do projektu šla znovu a pravděpodobně bych neměnila vůbec nic.“
Bc. Kristýna Michalcová k výhodám projektu
Ačkoliv se Richardovi forma absolvování praxe v muzeu líbila, zmiňuje i některé nevýhody. Například nemožnost studentů v rámci projektu nahlédnout a blíže se seznámit se školní administrativou, ke které se jinak studenti při plnění praxe na škole zajisté dostanou. Kristýna také doplňuje, že nevýhodou byla i určitá nejistota, kolik žáků vlastně nakonec přijede na program a zda přijedou včas, protože podle doby zpoždění skupin bylo potřeba program na místě upravovat. Účast na projektu Škola v muzeu by však oba doporučili i svým mladším kolegům v následujících letech.
