Co pomáhá opylovačům přistávat na květech, aneb úžasný svět papil
Papily na květních obalech jsou mocným pomocníkem opylovačů. Elektronový mikroskop nám představuje papily jinak, než jako jednoduché vychlípeniny pokožky.
V pětidílném seriálu odvysílaném Českou televizí diváci zjistí, co jsou to batesovské mimikry, dozví se mnoho zajímavého o netopýrech a parazitech a podívají se na slatiniště a karpatské louky.
V průběhu měsíce září a na začátku října odvysílala ČT2 pětidílný seriál Za oponou přírody, který vznikl ve spolupráci s biology z Ústavu botaniky a zoologie. Každý díl má přibližně 25 minut, přičemž diváci se seznámí s tématy, která brněnští přírodovědci zkoumají. Všechny epizody mohou zájemci v současnosti zhlédnout zdarma na webu iVysílání.
V prvním díle Kouzlo přetvářky profesor Stanislav Pekár odkrývá, co jsou to takzvané batesovské mimikry a proč například někteří živočichové napodobují mravence. V díle Slatiniště – mizející paměť přírody se diváci podívají na tento druhově pestrý biotyp nejen u nás, ale také na Slovensku či v dalekém Švédsku. O výzkumu netopýrů pod vedením docenta Tomáše Bartoničky přibližuje třetí díl série Netopýři – mistři přežití. Díl Tajemné louky v Karpatech zavede diváky nejen do Bílých Karpat, klenotu naší přírody, ale poodhalí krásy luk západní Ukrajiny a Rumunska. Poslední díl Paraziti – hodní, zlí a oškliví? pak divákům představí například výzkum klíšťat, ale i parazitů ryb, obojživelníků, a dokonce i orangutanů.
Videa se díky své délce dají také použít během vyučovacích hodin biologie, aby studentům přiblížila jednotlivá témata. Kromě toho mohou posloužit pro zájemce o studium na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, kteří se zde dozví, čím vším je možné se během vysokoškolského studia na Přírodovědecké fakultě zabývat.
Papily na květních obalech jsou mocným pomocníkem opylovačů. Elektronový mikroskop nám představuje papily jinak, než jako jednoduché vychlípeniny pokožky.
Projekt Moravského zemského muzea jako plnění předmětu Pedagogická praxe 2