Fotografický Atlas rostlin 2

Ačkoli máme (nejen) díky českým obrozencům řadu krásných českých názvů pro rostliny, kompletní fotografická botanická kniha v našich zeměpisných šířkách stále chybí. Před lety se proto zrodil nápad, vytvořit knihu fotografií českých rostlin, která by výsledně obsahovala přes 3 100 rostlin včetně běžně se vyskytujících nepůvodních druhů a nejvýznamnějších kříženců, poddruhů a variet. Jak se tento sen od roku 2018 začíná stávat  skutečností, a kdo za tím vším stojí, si můžete přečíst v článku Fotografický Atlas rostlin 1. Co se do prvního článku nevešlo, si můžete přečíst v dnešním pokračování.

21. 6. 2023 učitelé ZŠ a SŠ studenti učitelství

Vzorová dvoustrana budoucího Fotografického Atlasu rostlin.
Autoři stránek: Z. Bartyzalová, A. Lepší, L. Ekrt, D. Holubová, J. Lukavský, B. Trávníček, M. Duchoslav, J. Danihelka, J. Klíč, M. Chytrý, R. J. Vašut, M, P. Novák, M. Dančák, R. Cibulka

Podpořte dokončení a vydání atlasu v probíhající crowdfoundingové kampani na platformě Donio (do 26. července 2023):

Více o projektu Podpořit projekt

První část rozhovoru s Danou Holubovou (DH) z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a Alenou Lepší (AL) z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, které se na tomto projektu významně podílí, jsme vydali minulý týden (Fotografický Atlas rostlin 1). V článku najdete informace o vzájemném rozdělení kompetencí, o současném stavu vznikající knihy i o překážkách, které je nutné stále překonávat. Jak se ale dočtete níže, součástí procesu může být i radost.

Může být tvorba botanického atlasu zábavou? Máte nějaké velmi vtipný zážitek spojený se vznikem této knihy?

DH: Obecně mě práce v terénu, focení a tvorba webu baví. Alena bohužel bydlí daleko (já jsem z Brna a ona z Českých Budějovic), ale když se párkrát do roka setkáme, tak nevíme, kdy s povídáním přestat a vždycky se u toho nasmějeme. Posledně to bylo, když jsme vymýšlely název spolku, abychom snadněji získali finance. Padly totiž z legrace i návrhy jako „žebratka“ (Hottonia palustris) a podobně.

AL: Také jsme se mohli jmenovat obrozeneckým jménem kontryhelu „zlatodějka“, což se ale pro shánění peněz moc nehodí. Padl i návrh „žlaznatý trichom“. Mě mj. velmi pobavila akce vyřazování taxonů. To jsem dělala s dalšími editory – Petrem Kouteckým a Karlem Boublíkem. Sešli jsme se čtyřikrát a pokaždé to zabralo celý den. Aby byla metodika napříč systémem jednotná, museli ti dva projít všech 3 100 taxonů. Nejasnosti jsme řešili přímo s garanty skupin. V době covidu jsme se sešli i online. Já jsem byla taková botanická sekretářka a zapisovala jejich botanická moudra jako „vyhodit, to je pataxon“. Bylo to efektivní a zároveň bylo hodně veselo. Při jedné online schůzce si Kouťa (Petr Koutecký, poz. red.) omylem sedl k počítači tak, že měl nad hlavou parohy, to jsme se s Karlem hodně nasmáli.

Vyskytují se naopak i nějaké krize či pocit marnosti?

DH: To víte, že ano. Někdy si říkám, jestli jsme si toho na sebe nenaložili moc – přes 3 tisíce druhů, 8 tisíc fotografií, mapky atd. Kdyby se to ale povedlo, tak to bude pecka. A to mne motivuje.

AL: Zrovna včera mi nešlo obsluhovat počítač napojený na fotoaparát s binolupou. To byl obrovský pocit marnosti. Měla jsem vyfotit chlupy vzácné lipnice, kterou do tisku knihy nejspíš už v terénu nepotkám. Nakonec stačilo se pořádně vyspat a druhý den to šlo samo. Nevím teď co dřív. Hodně času mi zabere Donio, taky s děkanem PřF JU chystáme tiskovou konferenci a do toho bych měla pro fotografy připravit připomínky trav. Než je pokosí. Nejvíce mě ale zdržuje to, že chodím také do práce. A to mám štěstí, že je botanická, takže mě baví.

Jaká je vaše osobní motivace dílo dokončit?

DH: Pokud by se atlas povedl, tak by to zřejmě byl, co se botaniky týče, můj největší počin, protože vědecká dráha mne spíš nečeká. Bude příjemné vědět, že je v knihkupectví pěkná a užitečná kniha, na které jsem se podílela. A bude to přece jen trvanlivější hodnota než jen webové stránky.

AL: Pro mě je hlavní motivací, že tolik lidí věří, že kniha bude. To mě žene vpřed. Přes šedesát lidí věnovalo její přípravě tolik svého volného času, že prostě už musí být. Někteří spoluautoři jsou velmi zaneprázdnění specialisté. Je pro mě čest, že uvěřili a část svého času si pro knihu ukrojili. A nyní? Na Facebooku nás sleduje přes 380 lidí, dalších 184 lidí nás finančně podpořilo. A to zatím nemůžeme z našich psychologických důvodů nabídnout knihu jako odměnu, takže někteří s podporou váhají. Máme dokonce pět patronů části knihy (tj. přispěli 10 tisíc a více). To vše je neuvěřitelně motivující, ale samozřejmě zároveň zavazující. A já věřím, že to zvládneme splnit.

Proč jste se rozhodli oslovit veřejnost právě skrze sbírku na Doniu? Co se stane, pokud se nevybere celková částka? Máte „plán B“?

DH: Zatím se nám nepodařilo najít žádnou vhodnou grantovou výzvu. A tak se Alena rozhodla zkusit crowdfounding. Donio vybrala proto, že nechtějí provizi a stačí vybrat čtvrtinu cílové částky, abychom peníze dostali. Na Donio máme cílovou částku nastavenou na 500 tisíc, což je desetina částky, kterou odhadujeme na dokončení knihy. Práci totiž plánujeme na tři roky s tím, že nejvíce peněz by spotřebovaly úvazky (0,8 pro Alenu a 0,5 pro mne), dohody o provedení práce pro dalších více než dvacet spolupracovníků a odměny fotografům, kterých teď spolupracuje přes 60. Na Donio 5 mil. určitě nevybereme, ale jakýkoliv příspěvek nám pomůže na atlasu pokračovat. Zpětně zaplatíme nakladateli tvorbu vzorových stran, Alena bude mít díky tomu čas tvořit koláže a chystat další druhy pro sazbu do knihy. Pokud se vybere přes 380 tisíc tak budu mít i já po nějakou dobu práci na atlasu zaplacenou. Po skončení Donia bude Alena opět jednat s MŽP a krajskými úřady. Věříme, že přispěvatelé na Doniu by mohli potvrdit, že je o atlas opravdu zájem a že by se nějaká větší a dlouhodobější finanční podpora mohla podařit.

AL: Nápad s veřejnou sbírkou významně podpořila právě jednání na MŽP, Jihočeském kraji a Agenturou Ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR). Všichni, které kniha zaujala a kteří budou dále politicky projednávat její podporu se svými kolegy, mi potvrdili, že jim sbírka v dalších jednáních významně pomůže. To rozhodlo o spuštění sbírky. Když do toho lidi vloží svoje peníze, tak dají najevo zjevný a nepopíratelný zájem. Také mediální podpora sbírky různými institucemi dodává projektu potřebnou vážnost. Není to jen sbírka peněz, ale i veřejná propagace. Také díky zviditelnění na Doniu se nám začala rýsovat částečná podpora děkanů přírodovědeckých fakult třech univerzit. Uvidíme, na jaké podpoře se domluví. Plán B jsou milníky, které naznačuje Dana výše a které jsou detailně popsány ve FAQ na našem Donio projektu. Čím více se podaří vybrat, tím dřív kniha bude. Pokud se nám podaří financování zajistit, můžeme navíc udržet knize dostupnou cenu, tedy lehce nad 1 000 Kč. Výtěžek z prodeje pak můžeme využít na vývoj a správu následné mobilní aplikace, tedy variantu do terénu.

Více o projektu Podpořit projekt

Na tomto místě vám oběma za rozhovor ještě jednou velice děkuji a za redakční tým webu ucitseucit.cz přeji nejen, aby se vám cílová částka podařila vybrat, ale aby vám také samotný proces přinášel radost.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info